To Barkasník: Úvaha se odvíjí správným směrem a logicky- vzhledem k vyšším oktanům o trošku větší kompresní poměr nezaškodí, ale výpočet toho, o kolik se hlava musí snížit na dosažení konkrétního poměru musí být správný a přesný a taky musí vycházet z toho jestli hlava není už třikrát rovnaná a tedy už teď nižší, takže bude zapotřebí práce s odměrkou a tekutinou na zjištění objemu spalovacího prostoru pro porovnání s objemem válce, který je daný. Je potřeba přihlédnout k vyboulení pístu...
Prakticky jsem to zkoušel u Volhy a stažení hlavy oživilo motor a nezvedlo spotřebu, šel jsem o tři čtvrtě stupně.
Těch 8,5 by mohlo jít, motor upravený pro soutěž dle Dršaty má nepletu-li se ještě víc. A spotřeba se asi trošku zvedne, ale u Barkase je každý kůň navíc dobrý a tak se to vykompenzuje malinko menší nutností na to šlapat.
Všeobecně modifikace shodných motorů s o trochu větší kompresí má vždy trochu větší spotřebu, ale naopak zase motory sovětských vozů modifikované pro nízkooktanový vojenský benzín s výrazně menší kompresí mají větší spotřebu i toho kvalitnějšího benzínu a nejedou, tak je dobré zachovat vztah mezi kvalitou paliva a kompresním poměrem. Co však nedovedu svou neznalostí zohlednit je, jaký vliv má na volbu nejvhodnější komprese i fakt, že dneštní benzíny pomaleji hoří a mají trošku menší výhřevnost vinou biosložek přimíchávaných povinně dle směrnic EU. Např. bioetanol je přijatelnější v 16V motoru se stupňem komprese nad 10 , než třeba ve Wartburgu, kde jeho vysoké antidetonační schopnosti přijdou vniveč a o třetinu menší výhřevnost zvyšuje spotřebu a podchlazuje motor, pokud se na zimu neubere předstih trošku- ale vzhledem ke špatnému mísení s olejem je to stejně prasárna jezdit na to. Ale vlastně je to zavádějící k odpovědi, že i vzhledem k biopříměsím v benzínech se vyšší komprese hodí.
|
|
|
