Úvod

Výběr sekce
Výroba suříkové základovky
Autor : Pikrik

Žádná jiná barva na světě nemá 4 vlivy ochrany.
Vliv inhibiční, bariérový (a ty další dva jsem už zapomněl). Stimulátory koroze jako jsou chloridy a sírany skrze ochrannou vrstvu nepropustí k povrchu kovu. Tím nedochází k různým výkvětům a puchýřům. Je známo, že ještě po 80-ti letech na jednom ocelovém mostě barva plní svoji ochrannou funkci. Lze tedy spekulovat nad tím proč byla zákázána, když vlastně vydrží chránit, neodpadává a tím nekontaminuje!
Tato základovka je na bázi čtyřmocného oxidu olova (oxid olovičitý), dále se v ní mohou vyskytovat i dvojmocné oxidy olova (oxid olovnatý). Oxidy také mohou existovat v jiných krystalografických modifikacích, které mají barvu: hnědou, červenou, žlutou. Proto výsledná barva může být i oranžová.
Příprava:
Jako hlavní surovina je práškový suřík, práškový oxid olovičitý a nebo směs oxidů, kde by mělo být více oxidu olovičitého. Tento prášek se vsype do třecí misky a přilije se trochu fermeže lněné. Měla by vzniknout tuhá kaše, která se v misce tře a tím se rozmělňuje a homogenizuje. Po dokonalé homogenizaci se do kaše vlije trochu fermeže, aby směs byla tekutá. Takto připravenou barvu doporučuji spotřebovat do týdne, aby pak odpadlo rozmíchávání. Těžký suřík snadno segreguje a usazuje se na dně nádoby. Pokud je potřeba na ředění se použije jakékoliv ředidlo: 6006, 6005, nesmí se použít nitroředidlo, a nebo kombinace na nitronátěr. Došlo by k zpuchření. Barva zasychá cca 4 týdny


Fotky :

Fermež lněná
uploadováno 27.11.08 - 16:15.32 práškový suřík
uploadováno 27.11.08 - 16:16.10 suřík s trochou fermeže
uploadováno 27.11.08 - 16:16.59 už připravená rozmíchaná a naředěná barva
uploadováno 27.11.08 - 16:17.38 nátěr po 3 týdnech, je vidět že dostatečně kryje
uploadováno 27.11.08 - 16:18.40
další ingredience které jsem použil při výrobě základovky, aby se mi veselji pracovalo:-))
uploadováno 27.11.08 - 16:19.55

Komentáře :

 
18.06.15 - 20:26 Strýc alias Myslivec [odepsat]
To Červ: jen spodek. To by tě lakýra neměl rád.

 
18.06.15 - 20:14 Červ [odepsat]
[e-mail]
To Eda: S tím, že to bude na holou opískovanou kastli se počítá. A s prodejem to je jak ? Někde jsem četl, že to nechtějí prodávat bez povolení... Olejová barva se dá stříkat a použít jako vrchní barva karoserie ?

 
18.06.15 - 19:55 Eda [odepsat]
[e-mail][ICQ]
1
-0
1
To Červ: Co se týče množství je to složité, suřík je velice těžký, cca 3 deci váží 1 kg, při spojení s fermeží vznikne nátěrová hmota řídkého medu. Nanáši se štětcem a čím větší vrstva, tím déle schne. Nesmí se stříkat ( olovo je jedovaté a při stříkaní vzniká aerosol nebezpečný na vdechnutí).
Výhod je, že práškový suřík se dá skladovat. Tedy kup 2 - 4 kg suříku a mělo by vyjít na celé auto. Míchej vždy je část co spotřebuješ, barva rychle sedá a špatně se rozmicháva.
Natírej jen místa s odstraněnou barvou, nátěr na starou barvu nemá smysl.

 
18.06.15 - 19:44 Eda [odepsat]
[e-mail][ICQ]
1
-0
1
To Červ: Tato barva se musí nanášet na čistý, mírně zrezivělý povrch, aby vytvořila s kovem to co má. Nátěr na nabarvené plochy je nanic. Taktéž nátěry Hemerajtkou na barvu jsou vyhozené peníze.
Nátěr kovových části spíše zespod vozu, nebo podlahy. Protože je nátěr štětkou, nedoporučuji natírat karoserii zvenku. Také je třeba dodržet alespoň 4 týdny na pořádné proschnutí barvy, pak teprve natřít další vrstvu, nebo lepit blatníky.
Ideální je nechat opískovanou plochu zareznout a pak natřít suříkovou barvou, nechat řádně zaschnout. Jako každá základní barva není odolná povětrnostním vlivům a musí být kryta vrchní barvou, v tomto případě raději olejovou. Vrchní barvy olejové schnou do několika dnů.

 
18.06.15 - 16:57 Červ [odepsat]
[e-mail]
Takový menší dotaz : kolik čeho je cca potřeba na jednoho trabanta? a jde to pak normálně přestříkat ? Chtěl bych s tím natřít komptet spodek, pod bakelitama a takový ty kritický místa a vůůbec nemám tucha kolik toho koupit... :/
Dík za odpovědi :)

 
30.01.14 - 16:27 Eda [odepsat]
[e-mail][ICQ]
To Ouwalák: Nejlíp by tomu bylo v kyselině - odmastí s odstraní zbytky nátěru a pak opláchnout a namočit do zinku, což je v daných podmínkách asi nemožné.
Rezistin ML je do dutin výborný, ale je to vosk, který po vyschnutí začne dělat šupinky a odpadne z povrchu. Pokud je tam nějaký prách, nebo nečistota zůstane na povrchu a pod ním to rezne. Je lepší přidát olej Konkor, který zajistí delší vláčnost a napije se nečistota.
Pokud máš vlhko, nejlépe je ve stodole, zhora sucho a pořádně větrat.

 
29.01.14 - 22:43 Pavel JHB [odepsat]
To Ouwalák: Na odehnani koroze byvalo nejlepsi "vajicko". Nazev byl podle obalu (bila pixla tvaru vajicka) Byla to bila gelova hmota, fungovalo to stejne jako odrezovac Wurth, ale bylo to IMHO kvalitnejsi. Odkud to bylo si nepamatuju, naposledy jsme s tim komplet smrdlali Tourista. Ja osobne pouzivam pouze Wurth, zatim v nasich krajich nikdo nic lepsiho nevymyslel.

 
29.01.14 - 21:52 Ouwalák [odepsat]
[e-mail]
To Eda: Když já mám v prahu tak čisto jako málokdo. Je do něj krásně vidět téměř po celé délce Normálně do dutin stříkám ML. Tento případ se týká šestistovky s uhnilými prahy a vlaštovkou. Všechno půjde pryč a tak mne napadlo, že by nemuselo být špatné holé plechy natřít jak na auťě, tak na klempířských prvcích, co tam přijdou. Když už to bude dole a auto není na ježdění, ale více méně jako muzeiní exponát s občasným výjezdem a mohlo by na světě teoreticky být ještě třeba i víc než jedno století, když bude mít štěstí , tak bych rád udělal maximum v rámci možností, aby plechy neubývaly zevnitř. Ono v Úvalech, jak se mi zdá, je poněkud vlhko. Tedy alespoň tam kde bydlím-pod svahem. Nějak se tu daří lišejníkům a mechům. Asi jsem si na skladování veterána nevybral nejlepší místo. Chci aby to vydrželo co možná nejdéle. Auto ani sebe se mi stěhovat nechce. Možná to nakonec neudělám, ale uvažuji o všem možném. Když už jednou budou dutiny obnažené, mělo by se to nějak rafinovaně ošetřit-ale jak, aby to opravdu vydrželo mnohem déle, než je běžná životnost osobního automobilu.

 
29.01.14 - 21:22 Eda [odepsat]
[e-mail][ICQ]
To Ouwalák: Na dutiny se suřík nehodí. U dutin je vždy nutné vyčistit prach a hlínu z prahů, hlavně za trubkou na zvedák ( v podběhu je díra zakrytá zátkou, po odkrytí je tam velká vrstva prachu, ve ktrém se drží vlhkost) nejlíp rozrušit drátem a pomoci vysavače a trubičky vysát.
Dutiny vystříkat směsi vazelína na těžní lana (dnes už není - jako náhrada A00) olej Konkor (na zbraně) a naředit petrolejem (ten už taky není co bývál) a do hustoty stříkaní naředit tech. benzínem.

 
29.01.14 - 16:37 Ouwalák [odepsat]
[e-mail]
Nebyl zde zmíněn ještě zázračný penetrátor koroze. Jáké jsou názory odborníků na tohoto spasitele prorezlých autoplechů? Natřel jsem s tím podlahu, na to Alkyton, a za dva roky na mne zas vykukovala koroze. Ono to asi nebude na věčné časy jeko soudruh Lenin a SSSR. Jinak děkuji za vysvětlení funkce suříku. Možná, že tu krásnou plechovku s lebkou a zkříženými hnáty použiju na dutiny. Ať na světě zbyde alespoň jeden Trabant

 
29.01.14 - 00:35 habr [odepsat]
[e-mail][www][ICQ]
2
-0
2
To Eda: Edo, když už jsi zmínil ten chlorkaučuk, tak se mi vybavila dávná minulost a vše co do ní patřilo. Pro pamětníky pro připomenutí a těm mladším pro vykreslení našich možností tedy připomenu pár vítečných materiálů, seřazených podle kvality.

Tlumex - stříbřitý asfaltový nátěr na podvozky, střední kvality, tvrdý, rád se po nárazu kamínku odloupnul a pod něj zateklo a korodovalo, hodně oblíbený
Aluna - méně hustý, obdoba Tlumexu, stříbřitý nejednotný odstín mírně přecházející od růžové do modré, původní určení na nátěr IPA na plochých střechách s možností použití i na podvozky, nebyl tak tvrdý, lépe odolával mechanickému poškození, dost oblíbený materiál
Tlumex Plast řekl bych že to výsledek křížení kdy táta byl Tlumex a máma byla Aluna, nejlepší z uvedených nátěrů, pružný, trvanlivý, dobře se s ním pracovalo,
Gumoasfalt se údajně vyráběl ze sedimentů kalových jímek a asfaltu. Byl vodou ředitelný, smrděl po fekáliích, patlal se. Byl sice pružný, ale moc na podkladu nedržel, odlupoval se, dělal puchýře které se plnily vodou a vyžadoval neustálou péči. Jeho výhodou byla nízká cena a relativně snadná aplikace výhradně štětcem, nedal se stříkat (na rozdíl od předešlých materiálů). Vyžadoval téměř sterilní čistotu podkladu a svůj účel plnil jen pokud jej byla pořádná vrstva, dal se v několika nátěrech docílit nános i více jak 5mm, navíc se strukturou. Pokud se svařovalo tak s tím byl velký problém, odstranit jej z karoserie (pokud sám neodpadl) byl dost problém, nejlépe to snad šlo štětcem a benzínem. Nebyl to ani dobrý a ani nijak moc oblíbený materiál, jestli opravdu z hoven pocházel, tak i na hovno byl, ale byl první a dlouho jediný na trhu, Tlumex přišel později.

Pro úplnost výčtu podvozkových ochranných materiálů zmíním i z babských rad především chlorkaučukovou barvu která se dala koupit ve specializovaných drogeriích Barvy - Laky. Obvykle byla ve velkém průmyslovém balení 20kg a byla i dost drahá, proto se získávala jak to šlo. Jedna z možností bylo získat tuto barvu od silničářů kteří ji měli ve škodaautíčkách na lajnování silnic a mají ji dodnes na stříkání vodorovného značení na komunikacích. Pokud se "získala" ze skladu ještě neupravená, bylo to relativně dobré, když se ale získala již připravená k použití na vozovky, což byl častější případ, tak do ní bylo přidáno asi 50% živičného abraziva, aby nastříkané značení bylo odolné proti otěru a neklouzalo. Taková barva na podvozku opravdu něco vydržela! Práce s aplikací však děsná, navíc bílý podvozek žaloval původ barvy. Když mi na servis přijel Trabík tímto zrychtovaný, tak jsem jej nechtěl dělat, protože všechny šrouby byly bakule barvy tvrdé na kámen, nešel nasadit klíč a pokud byla barva i na závitech, tak se spoj obvykle spíš ukroutil než povolil (přední ramena, vahadlo ruční brzdy, lanovody v závěsech i štítech, šrouby zad. držáků tlumičů ale i jiné, včetně zavěšení výfuku).
Jedno období šikovný český človíček vymyslel ještě jeden zázračný materiál a to plastové zelinářské přepravky zelené barvy, které se nalámaly na kousky a rozpustily v trichloru. Později, když byl trichlor stažen z výroby, tak se používal i perchlór, v něm se ale bedničky rozpouštěly mnohem hůře, ale taky to šlo. Rozpuštěním bedniček vznikla zelená hmota s konzistencí medu, která se natřela na připravený čistý podklad a nechalo se odpařit rozpouštědlo, obvykle stačilo několik hodin. Bedničky už neztvrdly do původní tvrdosti, nebylo to tak křehké, ale když bylo například potřeba nasadit klíč na šroub, tak se hlava šroubu dala kladívkem oklepat. Děsný materiál, děsná aplikace a za trest potom na takovém voze cokoliv opravovat, mnohem horší jak u ostatních uvedených materiálů. Když to bylo kvalitně uděláno, tak vytrhat zkorodované brzdové trubičky byl problém, lepší bylo je odlomit, zbytek nechat a na plast natáhnout nové. Naštěstí se to nepoužívalo nijak masově a bylo to módní jen pár let.

Z uvedeného výčtu je patrné, jak silná byla kutilská iniciativa. Každý 4 trabanťák (i jiné značky) vlastnil kolébku a co dva roky bylo auto na kolébce a ošetřoval se spodek. Náš klub měl "půjčovnu montážních pomůcek a přípravků" a vlastnil dvě kolébky obloukové a dvě DDR zvedákové. Všechny 4 byly od března do listopadu tak využité, že byly rezervované na měsíce dopředu a museli jsme půjčovní dobu omezit na 1 týden na osobu (klub měl 1480 členů). Půjčovné bylo 25 korun za týden, bylo to nejvíc ze všech pomůcek k půjčení. V lednu jste si zamluvili kolébku na týden v červenci a když Vám propršel, tak holt smůla.

Vzpomene si někdo z pamětníků na nějaký další materiál? Nevynechal jsem něco?

 
28.01.14 - 23:10 Killer Koly [odepsat]
To Pajka Vrakař: kde jsi ho objednal? da se to bez povoleni? ja to zkousel jednou a ze na to potrebuju povoleni pro jedy

 
28.01.14 - 17:27 Pavel JHB [odepsat]
To Eda: Anooo, to je onoooo. Jak je to mozny, ze kdyz jses tejne starej nechodis k nemeckymu doktorovi?

 
28.01.14 - 16:01 Pajka Vrakař [odepsat]
Suřík je objednaný, letos budu experimentovat. S výsledky se pak pochlubím.

 
27.01.14 - 20:28 Eda [odepsat]
[e-mail][ICQ]
To Pavel JHB: Chlorkaučuková, ta byly odolná i slabým kyselinám a soli.

 
27.01.14 - 20:17 rybňa [odepsat]
To habr: Tak to jsou pěkné zkušenosti.
Jistota je tedy asi jenom ta mastná fermež. Syntetiku, ať už klasickou nebo epoxid, prostě musíme vyzkoušet. Natřít kus plechu a dát do slané vody...

 
27.01.14 - 18:03 Pavel JHB [odepsat]
To Pajka Vrakař: To habr: Ja osobne jsem mel nejlepsi zkusenosti s zakladovkou, ktera se se redila toluenem, barva svetle sediva, za stetcem se delaly chlupy jak za chemoprenem. Surikovka proti tomu byla smejd. Jen ten nemeckej doktor mi dava zabrat.

 
27.01.14 - 10:22 Pajka Vrakař [odepsat]
To habr: Jistě, kdysi byla možnost si kdeco vyrobit svépomocí, nebo spíš nutnost. Dnes se dá sice cokoli koupit, ale ani vysoká cena nemusí znamenat kvalitu. Kilo práškového suříku stojí asi 350 korun. A i když mi většina lakýrníků tvrdila, že dnešní základy jsou mnohem lepší než suříkové, nevěřím tomu.

 
27.01.14 - 10:18 habr [odepsat]
[www]
To rybňa: Tohle už je moderní materiál a ten mne minul, takže k epoxidům a akrylátům, zvláště těch vodou ředitelných se vyjádřit nemohu. Suřík je velmi těžký a hlavně mastný, takže funguje jen ve spojení s mastnou barvou, jak moc je epoxid mastný netuším. Nastříkat si díl auta mi problém nedělá, ale už nejsem odborník, nýbrž konzument který ve spec. prodejně koupí 7 různě velkých plechoviček popsaných prodejcem, před aplikací smíchám obsahy dle rady prodávajícího a zpracuji. Studiu obsahu plechovic se nevěnuji, jde to mimo mne. V tomto oboru mi už dávno "ujel vlak".

 
27.01.14 - 10:11 habr [odepsat]
[www]
1
-0
1
To Pajka Vrakař: Já se vyučil v roce 1971, tedy ve středověku. Tehdy nás úspěšně učili vyrobit si nátěrovou barvu sami. Byl na to takový mlýn (dne s asi hnětač na těsto) do kterého se dala fermež a přisypal se plnič, obvykle mletý kaolin nebo plavená křída, to podle budoucího využití. Přidal se práškový pigment a dokonale se to dost dlouho mísilo, podle potřeby se ředilo terpentýnem. Taková barva "O" olejová pak schla na železe několik dnů, ale byla to celkem kvalita. Průmyslově se to jmenovalo "barva na šasí". Když se místo fermeže a terpentýnu použil šelak nebo pryskyřičný základ s tužidlem na syntetické bázi a ředilo se to syntetickým ředidlem, tak vznikla barva "S" syntetická, která zaschla obvykle do druhého dne. Byla taky dobrá, lépe se s ní pracovalo, ale po zaschnutí byla tvrdší a náchylnější k praskání, přesto se ale používala průmyslově a byla nejrozšířenější, především na konstrukce. Automobilky používaly vypalovací verzi, ta v základní složce neměla tužidlo, pro použití bez vypálení (kradená barva) se musel sehnat "jerkolin" coz bylo tužidlo bez kterého barva obvykle nezaschla vůbec. Auta v servisech a domácích podmínkách se tehdy lakovala barvami "C" nitrokombinačními a byla to docela věda. Doma namíchat se to nedalo, změnit odstín jen sléváním plechovek a tato barva neměla lesk, proto se do posledního nástřiku přidával bezbarvý lak asi tak 1:1 s barvou. Barva to byla moc tvrdá a křehká, když se přidalo čirého laku málo, byla matná, když moc, tak popraskala, někdy hned, jindy po předání zákazníkovi na slunci. Ředilo se to acetonem, případně nitroředidlem na bázi acetonu. Samozřejmě, že pro barvy do obchodu se chodilo, ale byla i možnost si ji vyrobit sám.

 
27.01.14 - 09:31 rybňa [odepsat]
To habr: Epoxidová barva má v podstatě taky syntetický základ. Je to roztok epoxidových pryskyřic + aditiva. Na klasických syntetikách zpravidla píšou "..v roztoku alkydových/syntetických pryskyřic".

 
27.01.14 - 07:49 Pajka Vrakař [odepsat]
To habr: Velice děkuji za kvalifikovanou odpověď, které jsem se doteď nikde nedočkal (všichni "odborníci" buď kvality suříku zpochybňují nebo to podle nich prostě "nejde"). Přimíchám ho tedy do syntetického základu (máte nějaký konkrétní tip co vybrat?). Jestli ale principu rozumím, tak třeba v té epoxidové základovce by tomu mohla zůstat ta bariérová schopnost, ne?

 
27.01.14 - 00:51 habr [odepsat]
[www]
To Strýc alias Myslivec: Suříkový čistý prášek lze přimíchat bez obav do jakékoliv barvy, barvě samé neublíží, ale smysl má pouze v olejovitých barvách, tedy klasická olejová (fermež+suřík+ ředit terpentýnem, pro lepší kryvost a kratší zasychání lze přimíchat plavenou křídu) což se používalo na lodní trupy nebo do libovolné syntetické barvy (industrol a podobné). V nitrobarvách a vodou ředitelných barvách nemá suřík možnost se rozvinout, je tam jen jako pigment na obarvení, nezíská bez oleje svoji schopnost potlačení koroze.

Informaci mohu doložit výučním listem v oboru.

 
26.01.14 - 21:11 Pajka Vrakař [odepsat]
To Strýc alias Myslivec: Jak jsem psal, u nás v podniku se na výrobky do náročných provozů používá dvousložková epoxidová barva, do které se přimíchává práškový zinek (požadavky Německých zákazníků). Vemu ji a pigment jednoduše nahradím druhým. Olovo je samo o sobě těžké, myslím že samotným svařováním by se uvolňovat nemělo. Při svařování pozinkovaných plechů se toho uvolňuje určitě víc.

 
26.01.14 - 16:22 Strýc alias Myslivec [odepsat]
To Pajka Vrakař: myslíš, že by skutečně fungovalo přimíchat suřík do barvy?

 
26.01.14 - 16:07 Pavel JHB [odepsat]
To Pajka Vrakař: Presne tak, ruznym prenosem informaci se z Alkytonu stala barva, ktera "nahradi manzelku". Alkyton je vytecna syntetika, ale pokud ma fungovat je potreba mit 1A podklad. Ma jednu nespornou vyhodu neni krehkej, takze je idealni na nastrik dilu, ktere jsou namahany. Ja s nim mam napr odjakziva spojler, na podzim jsem strikal zaves a na jare ho budu prat na ramena.

 
26.01.14 - 14:37 Wimpy [odepsat]
A co následné svařování plechů ošetřených suříkovou barvou? To asi nebude zrovna zdravé vdechovat, což?

 
25.01.14 - 23:55 Pajka Vrakař [odepsat]
To Ouwalák: K té jedovatosti... Ty si toho budeš vědomý a budeš s ní podle toho zacházet. Hromady lidí o jedovatosti nevěděli, natírali s tím všechno a žijí.

 
25.01.14 - 23:53 Pajka Vrakař [odepsat]
To Ouwalák: Především alkyton je úplně k ničemu. Je to neprávem přechválená odrůda syntetiky, která žádnými vlastnostmi nevyniká. Na rezavém plechu ti bude držet jakákoli barva, problém je v tom, že skrz ni "proleze". O barvu ani tak nejde, ta má přilnavost dobrou. Suřík je především inhibitor, tzn. oxidy olova se na rez váží a brání dalšímu jejímu postupu. Zmiňovaná bariérová funkce zase zajišťuje nepropustnost této barvy, tzn. skr barvu nemůže projít žádná kyselost (která jinak vším víc nebo míň projde), která korozi způsobuje. Zkráceně, v barvě obsažený suřík rez zpasivuje a barvu udělá nepropustnou.

 
25.01.14 - 18:53 Ouwalák [odepsat]
[e-mail]
Když tohle čtu, napadlo mne ošetřit s tím dutiny. Na šestistovce mne časem čeká výměna částí vlaštovky, komplet prahů a rohlíku. Když už by to bylo dole, není problém odstranit korozi a barvu nanést. Jen mám trochu obavy, abych se při vaření lehce nekontaminoval olovem. Ale potraviny z Polska budou asi nebezpečnější než toto:-)Na odrezeném kovu by to určitě drželo a nebyl by problém, ale co kdybych s tím chtěl vystříkat ostatní dutiny? To asi ne, že? Na korozi se tato barva asi nechytne jako třeba Alkyton. Není tu nějaký chemik, který by mi toto objasnil? Počítám, že dutiny nebyly nikdy ničím ošetřeny.

[1-30]   [31-49]   

Přidat nový komentář
Přidávat komentáře mohou jen registrovaní uživatelé !


Autoklub Trabant Brno
© 2005-2017 by Martin, sponzored and managed by Tomáš
Prosím o dodržování pravidel stránek.
loadtime : 0.066358, 19.10.17 - 18:17:41, uptime : 286 dnů 18 hod 50 min, volné místo : 13858 MB
<- říjen
2017
->
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Volby
Přihlásit se

Přihlášení lidé
Danda Vrakař BK